Tetín vzpomíná na papeže Františka

Vzpomínka starosty Martina Hrdličky na papeže Františka:

Otec František odešel ke svému Stvořiteli po plném životě, během něhož sloužil lidem. Věřím, že až bude bušit na tu bránu nebeskou, tak mu ji jeho první kolega, papež sv. Petr, bez problémů otevře.
Já osobně jsem ho potkal jen jednou ve Vatikánu při audienci a překvapilo mě, jak ve svých 85 letech byl schopen bez problémů přecházet z angličtiny do němčiny a pak do italštiny, aniž by si to popletl. Vždyť jeho rodným jazykem byla španělština.
Nejen katolická církev bude v dobrém na tohoto lidského papeže vzpomínat.

Text, který byl publikován po setkání v Římě z roku 2021:

Sv. Ludmila v Římě a pozdravy od Františka

Jak jistě celá řada z Vás ví, snažili jsme se společně s vedením České republiky a české katolické církve dostat na Národní Svatoludmilskou pouť na Tetín papeže Františka. Nakonec se to nepovedlo a František navštívil Budapešť a Slovensko. Byli jsme ale velmi rádi, že na Tetín přijel z pověření papeže jeho legát, český rodák a potomek sv. Ludmily kardinál Christoph Schönborn. Při komunikaci s Vatikánem sehrál důležitou rolu velvyslanec ČR ve Vatikánu Václav Kolaja, kterému patří velký dík.

  Když tedy přišla od velvyslance Kolaji pozvánka na účast na otevření putovní výstavy o sv. Ludmile v italštině a následně i na audienci u papeže, ani minutu jsme s ředitelkou spolku Svatá Ludmila 1100 let Mirkou Janičatovou neváhali a do Říma se letecky vydali.

 Dorazili jsme v úterý 9.11. kolem poledne a již po několika hodinách jsme společně sněkolika českými biskupy a dalšími vzácnými hosty jeli do Papežské koleje Nepomucenum,    zřízené pro české a moravské bohoslovce. Zde se konalo otevření zmíněné výstavy a měli   jjsme možnost krátce shrnout pětiletý Ludmilský projekt a jeho ambici pokračovat projektem České nebe, který má připomínat především české světce, a i dalších výrazné duchovní osobnosti naší minulosti. Na této velmi příjemné akci byly představeny dary, které následně ve čtvrtek předali papeži čeští a moravští biskupové. Jednalo se především krásný relikviář s ostatky sv. Zdislavy, který vyrobila sklárna z Kunratic u Cvikova, a také další dar připravil výrobce brokátu z moravského Rýmařova.

Druhý den naší malou skupinu vzal velvyslanec Kolaja na audienci k papeži do sálu Pavla VI. Kde se shromáždilo několik tisíc poutníků.  Celá úvodní část audience trvala přes hodinu a přiznám se, že skutečnost, že jsme seděli až v několikáté řadě nedávala moc naději, že se s Františkem osobně setkáme. Naštěstí velvyslanec Kolaja domluvil fotografování naší skupinky s papežem. Přišel pokyn a my jsme již směřovali do přední části sálu, kde jsme se seřadili. Neuběhla ani chvilka a už k nám Svatý Otec kráčel. Naše skupinka začala spontánně radostí tleskat. Nastalo představování, a nakonec jsem tedy měl i já možnost papeži připomenou sv. Ludmilu, Tetín a Národní pouť, na kterou vyslal Kardinála Schönborna. Zajímavé bylo, že jsem začal mluvit anglicky, ale František, když zaslechl jméno Schönborn, pokračoval v němčině a v tomto jazyce jsme krátký rozhovor i dokončili. Je úžasné, jak je schopen v tak pokročilém věku mluvit s tolika lidmi v různých jazycích. Setkání samé byl úžasný zážitek, na který celý život nezapomenu. Je mi ale trochu líto, že se mnou na audienci nemohli být ty tisíce dobrovolníků, kteří se na Roku sv. Ludmily v Česku a dalších zemích podíleli. Patří jim velký dík.  

Dopředu jsem kromě své rodiny a pana faráře o cestě do Říma neinformoval, protože nebyl znám její formát. Výsledek ale předčil všechna očekávání, takže je trochu škoda, že jsem tuto informaci předem nerozeslal.

Má cesta do Vatikánu skončila již ve středu, kdy jsme se opět letecky vrátil do Česka, protože jsem druhý den ráno měl neodkladné povinnosti na obci.

Takže pozdravy od Františka všem lidem dobré vůle, kteří těch 5 let s Ludmilskými akcemi pomáhali

Martin Hrdlička, starosta Tetína a předseda spolku Svatá Ludmila.