Obecní úřad v Tetíně rozhodl na svém zasedání z 26.2.1893 o založení hasičského sboru. Tímto úkolem byli pověřeni Antonín Novák a Jan Sýkora z Tetína a pan Špaček z Tobolky. Rokem 1893, přesněji ustavující schůzí konanou 26.8.1893 tedy začíná bohatá historie tetínských hasičů. Mezi další zakládací členy patřili Matěj Hoskovský, Antonín Závora či Emanuel Landa, který také zastával funkci starosty.
Obec Tetín na své náklady postavila kolnu vedle usedlosti čp. 33 nad potokem z rybníka a zakoupila pojízdnou stříkačku, která byla poté slavnostně vysvěcena.
Stanovy sboru byly zaregistrovány 2.1.1894 a je zajímavé, že tento datum považovali nástupci zakládajících členů za datum skutečného vzniku Sboru, ačkoliv jak vyplývá z předchozího odstavce, fakticky už tehdy Sbor několik měsíců fungoval. Nicméně oslavy desetiletého výročí Sboru se uskutečnily v roce 1904 a třiceti pětileté výročí bylo oslaveno v roce 1929.
Vzhledem k tomu, že bylo k přepravě stříkačky potřeba koní a v případě požáru by bylo zdlouhavé je shánět, vydal v roce 1899 obecní úřad vyhlášku, ve které stanovuje, ve kterých dnech má který majitel koní pohotovost, aby byl v případě potřeby k dispozici. Vzhledem k tomu, že v té době bylo na Tetíně 20 párů koní, připadalo na každý pár 18 dní. V roce 1901 bylo opět obecním úřadem stanoveno, že za každý výjezd obdrží majitel koní 5 zlatých, přičemž 1 zlatý je z této částky určen pro kočího. (zápisy ze zasedání)
Výstroj a výzbroj financovala obec Tetín a na další výdaje si hasiči vydělávali pořádáním plesů a požárními hlídkami na dalších kulturních akcích na Tetíně.
V roce 1909 se stává novým starostou Antonín Novák a funkci velitele vykonává Antonín Růžička, kterého v roce 1912 střídá Matěj Hoskovský.
Ze zprávy o činnosti za rok 1913 vyplývá, že se hasiči zúčastnili 15 praktických cvičení, 4 teoretických cvičení, 4 slavnostních průvodů, 24 divadelních hlídek a 1 výjezdu k požáru do Berouna. K vybavení sboru patřila 1 pojízdná čtyřkolová stříkačka, 2 přenosné stříkačky, 4 žebříky, 2 háky, 10 kusů hadic, 6 nástavců, 2 savice, 4 svítilny, 1 plachta na stříkačku a skříň na obleky a výstroj.
V průběhu 1. světové války udržují členové sboru, kteří nebyli odvedeni na frontu, vybavení v provozuschopném stavu a byli připraveni v případě požáru zasáhnout, ovšem k další spolkové činnosti se vrátili až v roce 1919. Ve funkci starosty byl potvrzen Antonín Novák a velitelem byl zvolen Josef Strnad. Pro děti členů padlých v bojích 1. světové války byl odsouhlasen příspěvek 10 Kč a znovu bylo obnoveno pořádání plesů. První poválečný sbor měl 20 členů.
V roce 1922 rozšířil sbor svoji činnost o prostná cvičení se sekyrkami a žebříky, kterého se účastnilo 6 členů sboru. (zápisy z členských schůzí SDH 1908-1925)
Dne 17. dubna 1924 se hasiči účastní hašení požáru ve stáji velkostatku V. Durase, ke kterému došlo vinou neopatrného odhození zápalky. Naštěstí shořelo pouze 100 q stelné slámy. (Hlasy od Berounky, 26.4.1924)
Kromě toho najdeme ve zprávě o činnosti za rok 1924 účast na 2 slavnostních průvodech, 60 požárních hlídek na kulturních akcích, uspořádání 2 plesů (vzhledem k tomu, že členy sboru byli hostinští Kučera i Hezina, uskutečnil se u každého z nich jeden ples) a 8 praktických cvičení. V souvislosti s nimi si velitel Josef Strnad stěžuje na liknavost členů při těchto cvičeních, kdy se několikrát ani nepodařilo zaplnit všechna místa na stříkačce. Navzdory této výtce se počet členů rozrostl už na 35. (zápisy z členských schůzí SDH 1908-1925)
V roce 1926 umírá zakládající člen a dlouholetý starosta Antonín Novák a novým starostou se stává František Kunc. (SDH matrika členů činných do roku 1931)
Dne 25. října 1931 zakoupila Obec novou motorovou stříkačku za 50 080 Kč od firmy Ing. Stratílek, Vysoké Mýto.
V roce 1937 se hasičům naskytla první větší příležitost k jejímu vyzkoušení. O tom, jak to nakonec dopadlo, referuje Národní Podbrdsko z 12.3.1937 takto:
„Dne 25. m.m. v hodinách poledních vypukl požár ve statku p. Fr. Kunce na Tetíně. Zničeny byly seníky se značnými zásobami píce a jen zákroku hasičstva lze děkovati, že požár se nepřenesl na okolní budovy a velkostatek. Telefonicky povolaná (po trapném neúspěchu míst. sboru s nově zakoupenou motorovou stříkačkou) pohotovost hasičského sboru Beroun-město, která dostavila se v 15 minutách se strojem automobilovým, takže v krátké době oheň byl omezen a pak místním sborem zařízeny další bezpečnostní hlídky. Při té příležitosti ukázal se opět nepěkný zjev, když občané ponechávají dostavivší se hasičské obránce úplně bez pomoci, naopak stěžují jim zbytečným lelkováním a překážením práci při rozvinování hadic. Většina jich pokládá podobnou příležitost za divadelní podívanou, nepomáhá ani sousedům a spolubližním a teprve ustane od svého zvědavého překážení a podrobení se pořádku, až se dostaví na místo četnictvo. Inu, republikánská, až příliš "demokratická" výchova...“
Posledním předválečným starostou byl Karel Kohout, který ve funkci vydržel až do roku 1946, kdy byl vystřídán Josefem Krejčím.
V roce 1942 vlastní hasiči mimo jiné motorovou stříkačku s příslušenstvím, ruční čtyřkolovou stříkačku a 570 m hadic. Toto vybavení předává velitel sboru Josef Vorlíček na základě nařízení ministerstva vnitra do majetku obce.
Krátce po skončení války je jasné, že stávající kůlna je již pro potřeby hasičského sboru nedostačující a v roce 1947 vzniká plán na přestavbu a rozšíření hasičárny. Bohužel pro hasiče, ztroskotává tento plán na vyjádření Státního památkového úřadu, který stavbu nepovoluje. Hlavním důvodem bylo, že by nová hasičárna zcela zakryla výhled na kostel a změnila vzhled celého prostranství.
Hasiči tedy museli hledat nové místo a jako další varianta v pořadí se jevila přestavba farské stodoly. Z toho důvodu se 17. dubna 1948 u fary sešla komise zástupců okresního národního výboru v Berouně, místního národního výboru Tetín a tetínských hasičů s administrátorem tetínské fary, vikářem Janem Chalupeckým. Pan administrátor navrhl, že dá církev pro novou zbrojnici k dispozici bývalou farní stáj s přístavkem nouzového obydlí pro deputátníka, které byly v dezolátním stavu. Tyto budovy byly hasičskému sboru poskytnuty formou dlouhodobého nájmu, přičemž místo peněžního plnění by místní národní výbor nechal přestavět bývalou farskou stodolu na byt pro kostelníka.
Už v roce 1949 se tak hasiči dočkali nové zbrojnice, která se skládala z haly pro uskladnění stříkačky, nákladního auta, které získali v témže roce, a ostatních hasičských potřeb. Vedle je pak jedna malá místnost pro schůze a spolkovou činnost.
Nové auto si mohli hasiči záhy vyzkoušet při požáru v č.p.50.
V roce 1955 byl předsedou hasičů Oldřich Novák a velitel Josef Červený. Když o rok později Oldřich Novák zahynul při práci v Modrém lomu, vystřídal ho Josef Červený ve funkci. Ten setrval ve funkci až do roku 1959, kdy po neshodách s vodárenskou správou v Berouně ohledně využívání vody pro požární účely rezignoval na svou funkci a vrátil se na pozici velitele. Novým předsedou se stal Jan Vondrášek.
Vzhledem k tomu, že členové tetínského hasičského sboru stárnou, pořádají v roce 1952 nábor nových členů. Ten se setkává s nečekaným úspěchem a sbor se rozšiřuje o 17 nových členů. V roce 1956 má tetínský požární sbor 46 členů. Raritou je Antonín Klener, který je členem už od roku 1895.
V roce 1958 u tetínských hasičů vznikají družstva žáků a dorostu a hned získávají významné ocenění, když se mužstvu žáků v soutěži hasičských dovedností podařilo v konkurenci 72 sborů vyhrát okresní soutěž.
Kromě hasičských cvičení (z nichž nejzajímavější se událo v roce 1958 při fingovaném požáru školy, kdy se hasičům podařilo zahájit zásah již za 7 minut po oznámení.) a zásahu při požárech vykonávali hasiči i další činnosti. V rámci prevence prováděli prohlídky obce a státního statku a organizovali přednášky pro veřejnost. K nejvýznamnějším úkolům ovšem patřilo držení požárních hlídek během žní. Obzvláště kolem malodráhy vznikalo mnoho drobných požárů (např. v roce 1958 jich bylo 27). Proto byly o žních drženy požární hlídky. Ty tvořili přes den hlavně školáci. Od 20 do 5 hodin se jich pak účastní všichni muži od 18 do 65 let. Od 20 do půlnoci drží hlídky pracující a od půlnoci do 5 důchodci a pracující na odpolední směně. V požární zbrojnici se v trvalé službě střídalo 30 hasičů.
V roce 1960 vychází směrnice o zavedení požárních hlídek, které mají vykonávat činnost na poli prevence a likvidace drobných požárů v obytných domech, závodech, statcích apod. Členy hlídky mohli být pouze občané, kteří nepodléhali vojenské povinnosti nebo nebyli zařazeni do jiných ozbrojených složek, lidových milicí či jiných útvarů civilní obrany. Pak už stačilo pouze projít školením na okresním výboru Československého svazu požární ochrany. Ideální počet členů požární hlídky byl 5, ale minimální povolený počet členů byl 3. Na Tetíně byly zřízeny hlídky ve státním statku, kde byl jmenován vedoucím hlídky vedoucí statku Josef Vacek, a dále ve třech obytných domech na Rozvodně, kde byli veliteli hlídek jmenováni Antonín Štípek, Vlastimil Řezníček a Josef Kosobud.
Polovina 60. let 20. století je ve znamení častého střídání vedoucích činitelů. V roce 1963 byl předsedou Antonín Cajthaml a velitelem Josef Červený. V roce 1964 se předsedou stává opět Josef Červený a funkci velitele po něm přebírá Jaroslav Bára. Ten ovšem ve funkci setrval pouze rok, než byl vystřídán Stanislavem Cajthamlem.
V plánu na rok 1965 stálo, že se požární sbor zaměří na úkoly prevence a bude provádět prohlídky, školení a besedy, každý měsíc provede jedno námětové praktické cvičení a bude se podílet na dalších akcích pořádaných v obci.
V roce 1966 zažádali hasiči o opravu střechy na hasičské zbrojnici, která byla v havarijním stavu, a o novou požární stříkačku, neboť stávající stříkačka PPS 8 neskýtala záruku akceschopnosti požárního sboru. V roce 1968 se tak hasiči dočkali nové stříkačky typu PS-12. Na generální opravu zbrojnice si ovšem museli počkat až na roky 1978-79.
V roce 1971 vykazuje tetínský hasičský záchranný sbor 41 členů, předsedou je Josef Červený a velitelem Miloslav Cajthaml. V témže roce hasiči zasahovali u dvou požárů na poli, odpracovali 160 hodin žňových hlídek, provedli preventivní prohlídky domů a drobných provozoven a uskutečnili 7 cvičení. Hlavní námětové cvičení se ovšem neuskutečnilo z poměrně kuriózního důvodu, protože někdo vypustil požární nádrž.
V roce 1974 bylo založeno čtrnáctičlenné žákovské družstvo pod vedením p. Smrčky. Kromě žáků mají hasiči stabilních 41 dospělých členů a nemění se ani náplň činnosti. Během roku pořádali 2 přednášky, 2 školení, 5 cvičení a zasahovali u dvou požárů. K vybavení jednotky patří kromě požárního čerpadla PPS-12 ještě automobil T805.
V roce 1977 měli hasiči i s mládeží dohromady 54 členů. Žákovské družstvo se zúčastnilo soutěže Plamen 77. Okrskovou soutěž se jim podařilo vyhrát, v okresním kole obsadili 19. místo. V branné soutěži ve Rpetech obsadili mezi 70 účastníky 29. místo.
Kromě tradičních přednášek, cvičení a preventivních prohlídek připravili hasiči i dva rozhlasové pořady věnované protipožárním opatřením během žní a při topné sezóně.
V roce 1980 byl velitelem hasičů Karel Buchmajer.
V roce 1994 - 41 členů a 7 dětí, dva požáry stohů – velkostatek za statkem a Jiří Runt za hřištěm.
V roce 1997 měli tetínští hasiči 32 členů, z nichž dva členové, Jan Malíř a Jan Viezán, působili zároveň jako profesionálové u hasičského záchranného sboru v Berouně, starostou byl Václav Matoušek. Fungovalo mládežnické družstvo.
V roce 1998 zasahovali hasiči u požáru stodoly č.p. 33. Zajímavostí je, že podle očitých svědků zapálil stodolu kulový blesk, který se poté ještě „proběhl“ po návsi. V roce došlo v obci dokonce ke dvěma požárům, když byl zapálen stoh slámy u silnice do Srbska a došlo ke zkratu a následnému požáru elektroinstalace v domu č.p. 90.
V roce 2002 zasahovali hasiči při povodni v okolních obcích.
čistí rybník, podílí se na pořádání dětských dnů, pálení čarodějnic apod.
English
Deutsch
Le français
Espanol
русский
Українська